cs
Archeologové na pobřeží - S03E02
Tentokrát začínáme na severní straně řeky Forth ve Skotsku. V zálivu Firth of Forth našli archeologové kusy dřeva, přístaviště zřejmě skrývá zajímavé příběhy z historie. Podle map pak určí časovou osu místa. Je jasné, že ještě v roce 1590 tady rozhodně nebyl starý mlýn o kterém se mluví, ani přístaviště. Ukazují to mapy. O sto let později už tam ale budova v místě jménem Kennetpans stojí. Jde prý o bývalou palírnu. Zchátralé budovy platily za místo zrodu skotské whiskey. Byla zřejmě majetkem rodiny místních podnikatelů. Jsou tu důkazy o tom, že tady používali na tu dobu velmi pokrokové technologie jako parní elektrárnu. Tým archeologů se vydává také k městu Culros, za odlivu jsou totiž v moři vidět zbytky hnědouhelného dolu. Jak se ale v šestnáctém století, ze kterého je nalezená šachta, dostávali pod hladinu moře, aby uhlí vytěžili? Vždyť na to rozhodně neměli technologii. Jsou to ale zbytky počátků technické revoluce, která na ostrovech svého času vypukla. Z důlní šachty se dostávalo uhlí rovnou na lodě. Pod zemí byli pracovníci. To umožnilo rozvoj oblasti ve velkém, přísun peněz prostě pomohl místnímu životu. Celý hnědouhelný průmysl pak ochromila velká bouře, která se nečekaně přihnala a zavalila šachty vodou a pohřbila všechny uvnitř. To pak zpomalilo celý rozvoj průmyslu. Kousek od Culrosu pak rostla vedle sebe mola, pokaždé, aby překonala bahna a dostala se až k vodní ploše. Proč to ale bylo tak důležité? I na to se pokusí tým přijít. Všechno vede k tomu, že se na řece rozvíjel hnědouhelný průmysl, který brzy ovládl vlastně celý region. Doly přinášely peníze, za ty se mohla celá oblast rozvíjet. V devatenáctém století tady pak připlouvaly trajekty s dobytkem, proto bylo potřeba tady zachovat přístaviště. Proto se místní mola musela upravovat podle potřeb dobytkářů. Obchod s dobytkem se velmi rozšířil, byla to teda otázka velkých peněz. Nedaleko Culrosu pak našli náhrobní desku, za přílivu je tedy pod vodou. O co jde? Jde o odsouzenou čarodějnici Lilias. Přiznala, že se vzdala křtu a upsala duši ďáblu. Jsou tady jasně viditelné znaky toho, že tehdejší společnost udělala patřičné kroky k tomu, aby se nemohla duše dostat na svět, čarodějnice nemohly přes vodu. V roce 1704 ji proto pohřbili pod vodu, ovšem po čase někdo hrob vykradl a její ostatky odnesl. Lebka i kosti tedy z přílivové oblasti zmizely.
Více informacíO pořadu
Tentokrát začínáme na severní straně řeky Forth ve Skotsku. V zálivu Firth of Forth našli archeologové kusy dřeva, přístaviště zřejmě skrývá zajímavé příběhy z historie. Podle map pak určí časovou osu místa. Je jasné, že ještě v roce 1590 tady rozhodně nebyl starý mlýn o kterém se mluví, ani přístaviště. Ukazují to mapy. O sto let později už tam ale budova v místě jménem Kennetpans stojí. Jde prý o bývalou palírnu. Zchátralé budovy platily za místo zrodu skotské whiskey. Byla zřejmě majetkem rodiny místních podnikatelů. Jsou tu důkazy o tom, že tady používali na tu dobu velmi pokrokové technologie jako parní elektrárnu. Tým archeologů se vydává také k městu Culros, za odlivu jsou totiž v moři vidět zbytky hnědouhelného dolu. Jak se ale v šestnáctém století, ze kterého je nalezená šachta, dostávali pod hladinu moře, aby uhlí vytěžili? Vždyť na to rozhodně neměli technologii. Jsou to ale zbytky počátků technické revoluce, která na ostrovech svého času vypukla. Z důlní šachty se dostávalo uhlí rovnou na lodě. Pod zemí byli pracovníci. To umožnilo rozvoj oblasti ve velkém, přísun peněz prostě pomohl místnímu životu. Celý hnědouhelný průmysl pak ochromila velká bouře, která se nečekaně přihnala a zavalila šachty vodou a pohřbila všechny uvnitř. To pak zpomalilo celý rozvoj průmyslu. Kousek od Culrosu pak rostla vedle sebe mola, pokaždé, aby překonala bahna a dostala se až k vodní ploše. Proč to ale bylo tak důležité? I na to se pokusí tým přijít. Všechno vede k tomu, že se na řece rozvíjel hnědouhelný průmysl, který brzy ovládl vlastně celý region. Doly přinášely peníze, za ty se mohla celá oblast rozvíjet. V devatenáctém století tady pak připlouvaly trajekty s dobytkem, proto bylo potřeba tady zachovat přístaviště. Proto se místní mola musela upravovat podle potřeb dobytkářů. Obchod s dobytkem se velmi rozšířil, byla to teda otázka velkých peněz. Nedaleko Culrosu pak našli náhrobní desku, za přílivu je tedy pod vodou. O co jde? Jde o odsouzenou čarodějnici Lilias. Přiznala, že se vzdala křtu a upsala duši ďáblu. Jsou tady jasně viditelné znaky toho, že tehdejší společnost udělala patřičné kroky k tomu, aby se nemohla duše dostat na svět, čarodějnice nemohly přes vodu. V roce 1704 ji proto pohřbili pod vodu, ovšem po čase někdo hrob vykradl a její ostatky odnesl. Lebka i kosti tedy z přílivové oblasti zmizely.